Počátek skautingu
Psal se rok 1907 a Robert Baden Powell uspořádal na ostrově Brownsea první skautský tábor na světě. Vybral si 20 chlapců, kteří byli nadšení jeho příručkou pro průzkumníky, která byla vydána dříve. Chlapci na táboře spolupracovali v malých skupinkách po pěti, v každé pak byl jeden zkušenější a starší člen. Na Brownsea je tak položen metodický základ k družině – nejdůležitější výchovné jednotce ve skautingu.
Po úspěchu prvního tábora začal Baden Powell psát novou příručku. Vyšla pod názvem Scouting for boys. Skautská výchova od počátku vedla k čestnosti, úctě k hodnotám a lásce k přírodě s cílem záměrné výchovy dobrého občana. Baden Powell využil přání a zájmů dětí a nabídl jim společný program a hry v malých skupinkách, kde mohly nacházet nové přátele. Skauting rychle proniká do Evropy i zámoří.
Skauting v Československu
V létě roku 1911 profesor A. B. Svojsík odjel do Anglie, aby poznal zdejší skauty. V roce 1912 vyšla jeho kniha Základy junáctví, na které spolupracoval s tehdejšími představiteli vědy a kultury. V červenci téhož roku odjeli na první skautský tábor nedaleko hradu Lipnice s třinácti chlapci. V roce 1913 se již skauti zabydlují v prvních podsadových stanech – světovém unikátu, který dodnes obdivují skautky a skauti z celého světa. Brzy se ke skautingu přidávají dívky. První tábor skautek se konal v roce 1915 u Živohoště.
Během 20. století Junák – český skaut narážel na mnoho překážek při své činnosti. Zpočátku musel překonat 1. světovou válku. Skauti se aktivně účastnili při zakládání republiky. V prvních dnech a týdnech svobody a nezávislosti se do služeb československé vlády a jejích orgánů dali čeští skauti, kteří zaručovali spolehlivé a rychlé dodávání listovních zásilek mezi úřady. Vznikly tak první známky s tématikou skautingu na světě.
Rušení a obnovy skautingu:
Poprvé byla organizace zrušena rozhodnutím K. H. Franka z 28. října 1940, kterému předcházelo rozehnání a zákazy letních táborů. Během druhé světové války mnoho skautů hájilo myšlenky skautingu v ilegálním odboji či za hranicemi protektorátu. Sedm stovek z nich za to zaplatilo životem. Někteří čeští skauti pak působili v oddílech v zahraničí, jiní se skrývali i s oddíly v dalších organizacích (Klub českých turistů, Klub Mladého hlasatele). Totalitní režim nedovoloval činnost hnutí, které stojí na demokratických principech.
Skauting byl obnoven již v květnu 1945, poválečné nadšení pro skauting přivedlo čtvrt miliónu členů. Další rok byl v Praze odstartován 1. ročník Svojsíkova závodu pro družiny. V roce 1946 byla vystavěna kamenná mohyla Ivančena v Beskydech na památku popravených skautů účastnících se nacistického odboje.
K obratu došlo v roce 1948. Organizace byla začleněna do Svazu československé mládeže a roku 1950 rozpuštěna. Řada činovníků byla obětí politických procesů a strávila roky v komunistických žalářích.
Další obnovení skautingu přišlo v souvislosti s Pražským jarem a 29. března tak organizace oživila svou činnost. Rozmach činnosti skončil s rokem 1970. Skauting byl po třetí na dlouhou dobu potlačen. I v tomto následném období pracovali některé oddíly v jiných organizacích a podařilo se jim zachovat i skautský program. České a slovenské oddíly fungovaly i v exilu.
Po sametové revoluci v roce 1989 byla opět obnovena činnost skautské organizace a 28. prosince téhož roku byly schváleny stanovy organizace Český Junák – svaz skautů a skautek. Znovu vznikla skautská střediska v mnoha městech. Junák se stal členem mezinárodních skautských organizací. Skauti se opět pustili do budování svého hnutí. O jejich činnost je velký zájem a organizace se rozrůstá. V roce 1993 byly vytvořeny nové organizace pro rozdělenou republiku.
Charta českého skautingu
Na XI. Valném sněmu Junáka (rok 2005) byl přijat dokument Charta českého skautingu na počátku 21. století. Předcházela mu mimo jiné úvaha o tom, jak mají vypadat a jaké vlastnosti, schopnosti a dovednosti vzhledem k principům a poslání skautingu mají mít v dnešní době mladí lidé, kteří úspěšně projdou skautskou výchovou. Charta se stala impulsem pro inovaci skautského výchovného programu a pro modernizaci organizace.
Nárůst skatů u nás
Za posledních léta výrazně přibývá skautů a skautek a růst členské základny stále pokračuje. Skauti jsou největší výchovnou organizací pro děti a mládež v zemi. V Česku je v současné době 67 959 skautů a skautek
Dobrodružství, příroda, fair play a parta kamarádů prostě táhnou. Největší výchovná organizace pro děti a mládež mění své jméno z dosavadního Junák – svaz skautů a skautek ČR na staronové Junák – český skaut. Tento zkrácený název si skauti a skautky odhlasovali na Valném sněmu v Litomyšli v roce 2014 a vrátili se tak k názvu, který organizace nesla už v době svého vzniku v roce 1914.
Skautský program
Skautský program je pestrobarevný – náplň činností je různorodá a přizpůsobená jak věku, tak individuálním potřebám dětí. V oddílech se potkávají děti a mladí lidé s rozdílnými schopnostmi, různých národností nebo odlišného náboženského vyznání. Skauting je otevřen všem a každému nabízí příležitost navázat nová přátelství.
Skauti prožívají život naplno. Berou ho do svých rukou a dělají to, co je baví. Fotí, píší reportáže, slaňují skály, hrají na kytaru nebo sportují. Někteří skauti se vydávají se svými oddíly za dobrodružstvím na vodu, sjíždějí řeky a učí se postarat o sebe i posádku lodi. Jiní objevují české kraje i Evropu na kolech.
Nejdůležitější je ale to, co se přitom učí mimochodem – že má cenu se o něco snažit, zapojit se, spolupracovat, být součástí světa.
Principy programu
Důležitými principy skautingu je respektování mravních hodnot a služba společnosti. Skautská výchovná metoda je ucelený systém, který se snaží vést mladého člověka na cestě jeho osobního růstu. Mezi hlavní prostředky patří:
- týmová práce v malých skupinách
- sebevýchova a seberozvoj
- motivace dětí pomocí příběhů
- pobyt v přírodě s partou kamarádů
- průvodcovská role dospělých
- postupné přebírání zodpovědnosti
Děti se učí týmové práci:
Základním prostředkem ve skautské výchovné metodě je družinový systém. Pěti až sedmičlenné skupiny (družiny) pracují v týmu a společně připravují i realizují program.
Družinu vede starší a zkušenější skaut či skautka za dohledu dospělého. Učí se odpovědnosti za druhé a podílejí se na vedení svých vrstevníků. Stávají se spolehlivějšími, získávají samostatnost, sebedůvěru a schopnost spolupracovat.
Oddílový program vrcholí v létě:
V oddílech se převádí skautské poslání do praxe. Program se během roku uskutečňuje na schůzkách v klubovně, na hřišti či v okolí. O víkendech vyrážejí oddíly na vícedenní akce ven do přírody. V létě pak činnost oddílu završí tábor – ten je většinou stanový a trvá 2-3 týdny.
Skauti pracují na osobním rozvoji:
Základním nástrojem současného programu je Stezka. Ta nabízí skautům řadu možností, jak na sobě pracovat: obsahuje soubor aktivit a nápadů, jak se naučit něco nového o sobě, o druhých lidech, o přírodě i celém světě. Některé aktivity ve Stezce si vybírá každý za sebe, jiné plní malý tým nebo celý oddíl. Každý má možnost si vybrat to své a dosáhnout cíle. Důraz klademe na kompetence – nestačí jen něco znát, ale mnohem důležitější je umět své znalosti využít ve správnou chvíli.
Základní trojice principů skautingu:
Skautské hnutí je založeno na třech principech, které se promítají do skautského slibu i zákona. Udávají směr celému skautskému hnutí:
- odpovědnost za sebe a svůj rozvoj
- spolupráce, pochopení a odpovědnost vůči druhým lidem i životnímu prostředí
- hledání duchovních hodnot, které člověka přesahují
zdroj: www.skaut.cz